Příspěvek na dojíždění do práce: Co vám náleží v roce 2024

Co je příspěvek na dojíždění do práce

Příspěvek na dojíždění? To je v podstatě finanční výpomoc od zaměstnavatele, která vám pomůže pokrýt náklady na cestu z domova do práce a zpátky. Představte si, že každý den trávíte hodinu v autě nebo vlaku – ty peníze se časem sčítají, že? Proto řada firem nabízí tento benefit, aby vám alespoň trochu ulehčila peněženku.

Jedna důležitá věc hned na začátek: žádný zákon zaměstnavatele nenutí vám tento příspěvek dávat. Je to čistě na dobré vůli firmy. Přesto ho spousta společností nabízí, protože ví, že spokojený zaměstnanec je loajální zaměstnanec. A když hledáte novou práci, taková výhoda dokáže udělat rozdíl, nemyslíte?

Jak to celé funguje v praxi? Nejčastěji dostanete prostě nějakou částku navíc ke mzdě – peníze, které máte použít na benzín, lístek do autobusu nebo jízdenku na vlak. Některé firmy jdou ještě dál a rovnou vám koupí předplatné na městskou dopravu. Znám i případy, kdy firma má vlastní firemní kyvadlovou dopravu nebo vám poskytne služební auto.

Kolik tedy můžete čekat? No, to záleží. Hlavní roli hraje vzdálenost mezi vaším domovem a pracovištěm – logicky, čím dál bydlíte, tím víc vám to cestování stojí. Každá firma má svá vlastní pravidla. Většinou se příspěvek vztahuje na lidi, kteří dojíždějí aspoň několik kilometrů. Když bydlíte kousek od práce, na příspěvek asi nedosáhnete.

A teď k daním – protože na ty nesmíme zapomenout. Za určitých okolností můžete mít tento příspěvek osvobozený od daně z příjmů. Záleží na tom, jak přesně vám ho firma poskytuje. Když třeba platí přímo vaše jízdné nebo zajišťuje dopravu, může to být do určité částky bez daně. Pravidla najdete v zákoně o daních z příjmů – stojí za to se do toho podívat.

Samozřejmě, že si příspěvek nemůžete jen tak vyzvednout. Musíte splnit nějaké podmínky, které si stanoví váš zaměstnavatel. Obvykle po vás budou chtít potvrzení o trvalém bydlišti, budou kontrolovat, jestli skutečně pravidelně chodíte do práce, případně jaký typ dopravy používáte. Někde po vás můžou chtít dokládat výdaje – schovávat si jízdenky nebo účtenky z čerpací stanice.

Kdo má nárok na tento příspěvek

Když každý den míříte do práce a zpátky, náklady na dopravu se docela sečtou. Proto existuje příspěvek na dojíždění – finanční podpora, která vám pomůže pokrýt výdaje za cestu mezi domovem a pracovištěm. V Česku je tohle celkem běžný benefit a má svá jasná pravidla.

Aby vám příspěvek vůbec náležel, musíte být v pracovním poměru. Jednoduše řečeno – nárok mají zaměstnanci, kteří pravidelně dojíždějí z místa, kde bydlí nebo se obvykle zdržují, do práce. Zásadní roli hraje vzdálenost. Zákon totiž stanovuje minimální hranici, kterou musíte překročit, abyste si o příspěvek mohli říct.

Co to v praxi znamená? Představte si, že bydlíte pár bloků od kanceláře a do práce vám trvá cesta deset minut pěšky. V takovém případě na příspěvek automaticky nedosáhnete. Musíte překročit zákonem stanovenou minimální vzdálenost, která se může lišit podle toho, jak to má nastavené váš zaměstnavatel ve vnitřních předpisech.

Jezdíte autobusem nebo vlakem? Pak máte nárok na úhradu prokázaných jízdních výdajů za pravidelné cestování mezi domovem a prací. Zaměstnavatel vám přispěje na jízdenky, kupóny nebo jiné dopravní doklady, které skutečně používáte.

S vlastním autem je to trochu složitější. Příspěvek dostanete hlavně tehdy, když je pro zaměstnavatele výhodnější, že jezdíte svým vozem, nebo když prostě veřejná doprava není reálnou možností. Třeba když by vám cesta vlakem a autobusem zabrala hodiny, spoje nejezdí v čas, který potřebujete, nebo v okolí vašeho bydliště jednoduše žádné spojení není. V takových případech může firma přispívat paušálkou nebo platit podle skutečně najetých kilometrů.

Nezapomeňte, že výši a podmínky příspěvku může ovlivnit kolektivní smlouva nebo interní předpisy vaší firmy. Tyto dokumenty často nastavují příznivější podmínky, než vyžaduje zákon. Některé společnosti poskytují příspěvek i lidem, kteří by jinak ze zákona nárok neměli – prostě jako součást benefitů, kterými se snaží být atraktivnějším zaměstnavatelem.

Výše příspěvku a způsob výpočtu

Výše příspěvku na dojíždění do práce – jak se vlastně počítá? Záleží na několika věcech, které by měl každý zaměstnavatel vzít v úvahu. Je dobré vědět, že jde o dobrovolný benefit, který firma nemusí poskytovat, ale když už se pro něj rozhodne, měla by k tomu přistupovat férovým způsobem.

Hlavní roli hraje vzdálenost mezi vaším domovem a pracovištěm. Měří se v kilometrech a počítá se nejkratší běžná trasa, kterou se dá do práce dostat. Většina firem nastaví určitou minimální hranici – často to bývá pět až deset kilometrů. Dává to smysl, protože kratší cesty prostě patří k běžnému životu a není nutné je extra kompenzovat.

Co ještě ovlivňuje výši příspěvku? Především způsob, jakým do práce jezdíte. Využíváte autobus nebo vlak? Pak vám firma může přispět na jízdenku – někdy částečně, jindy i celou částku. Jezdíte vlastním autem? Tady se počítá podle ujetých kilometrů a sazby, která zahrnuje nejen benzín, ale i opotřebení vozidla.

Hodně zaměstnavatelů používá odstupňovaný systém. Čím dál to máte, tím víc dostanete. Třeba do patnácti kilometrů je to jedna suma, ale když dojíždíte přes třicet kilometrů denně, příspěvek bývá výrazně vyšší. Dává to smysl – delší cesta znamená víc peněz i času.

Nesmíme zapomenout na daně a odvody. Za určitých podmínek totiž příspěvek nemusíte zdanit, což je výhoda pro obě strany. Platí to hlavně při používání veřejné dopravy nebo do určitého limitu u vlastního auta.

A ještě jedna věc – příspěvek se počítá podle skutečně odpracovaných dní. Když pracujete jen třikrát týdně nebo část měsíce čerpáte dovolenou, příspěvek se úměrně sníží. Proto většina firem vyžaduje nějakou evidenci docházky, aby mohly příspěvek vypočítat přesně podle toho, kolik jste toho reálně najezdili.

Příspěvek na dojíždění do práce není jen finanční kompenzací, ale uznáním hodnoty času a úsilí, které zaměstnanci věnují tomu, aby se každý den dostali na pracoviště a odvádeli kvalitní práci.

Radovan Novotný

Daňové zvýhodnění pro zaměstnance a zaměstnavatele

Dojíždění do práce představuje pro mnoho z nás každodenní realitu. Někdo stráví v autě nebo vlaku hodinu denně, jiný třeba i dvě. A s tím samozřejmě přicházejí i náklady – jízdenky na vlak, benzín, parkovné. Co možná nevíte, je to, že existují způsoby, jak tyto výdaje zmírnit a zároveň z toho mít prospěch jak vy, tak váš zaměstnavatel.

Příspěvek na dojíždění není žádná science fiction. Řada firem ho už dnes poskytuje jako součást benefitů, a když je nastavený správně, nemusí být plně zdaněný. Představte si, že vaše firma přispívá na měsíční jízdenku nebo na benzín, a přitom z toho neodvádíte daně jako z běžné mzdy. To zní přece dobře, ne?

Jak to funguje v praxi? Když využíváte veřejnou dopravu nebo jiný způsob dopravy, na kterém se s firmou dohodnete, může být příspěvek za určitých podmínek osvobozen od daně z příjmů. Nejedná se tedy o klasickou mzdu, ale o benefit, který má své výhody.

Z pohledu vašeho zaměstnavatele to také dává smysl. Příspěvek na dopravu je daňově uznatelný náklad, což znamená, že firma si může snížit základ daně. A to není vše – při správném nastavení se ušetří i na odvodech na sociální a zdravotní pojištění. Výsledek? Firma vám může dát víc, aniž by to musela stát stejně jako klasické zvýšení platu. Všichni v tom vyhrávají.

Samozřejmě, je důležité, aby bylo všechno pořádně smluvené. Pravidla pro příspěvek na dojíždění by měla být jasně uvedená ve vaší pracovní smlouvě nebo ve firemních směrnicích. Kolik přesně dostanete? To záleží na vzdálenosti mezi domovem a prací. Může to být pevná částka každý měsíc, nebo třeba procentuální podíl z toho, co skutečně zaplatíte. Někde stačí donést jízdenku nebo účtenku za palivo, jinde můžou požadovat i jiné doklady.

Co když vám firma poskytne služební auto i na cesty do práce? To je samostatná kapitola. I tady existují pravidla pro to, jak se to zdaňuje a jak se počítá váš nepeněžní příjem. Pokud je to dobře nastavené, můžete z toho mít výhodu vy i zaměstnavatel.

Zajímavé je, že příspěvek na dopravu můžete kombinovat s dalšími benefity. Třeba se stravenkami nebo s příspěvkem na penzijko. Když se to všechno poskládá dohromady, můžete mít výrazně lepší zaměstnanecký balíček, než kdybyste prostě jen dostali vyšší mzdu. Důležité ale je, aby všechno bylo v souladu se zákonem a řádně zdokumentované. Při daňové kontrole se vám to vyplatí.

Jak o příspěvek požádat u zaměstnavatele

Dojíždíte do práce přes půl kraje a cestovné vás pěkně zatěžuje? Možná ani nevíte, že můžete požádat zaměstnavatele o příspěvek na cestu. Není to žádná věda, jen je potřeba vědět, jak na to a co všechno budete potřebovat.

Nejdřív si zjistěte, jestli vaše firma příspěvek vůbec nabízí. Zdaleka ne všechny společnosti s tím počítají. Nejlepší je zajít za personalisty nebo se zeptat šéfa. Každá firma to má nastavené trochu jinak – někde přispívají už od deseti kilometrů, jinde až od dvaceti. Záleží prostě na tom, jaká pravidla si firma stanovila.

Když zjistíte, že nárok máte, přijde na řadu samotná žádost. Nic složitého – napíšete své základní údaje, kde bydlíte, kde pracujete a hlavně jak daleko to máte a čím jezdíte. Často po vás chtějí nějaký důkaz o té vzdálenosti. Stačí vytisknout mapu z Google Maps nebo Mapy.cz s vyznačenou trasou. Pečlivě uveďte, kterou cestu používáte a jak se dopravujete – podle toho se totiž počítá, kolik dostanete.

Jezdíte vlakem nebo autobusem? Připravte si jízdenky nebo předplatní kupón. Některé firmy chtějí doklady pravidelně každý měsíc, jiné stačí jednou za čtvrtletí. Způsob proplácení se liší – buď vám vrátí přesně to, co jste utratili za jízdenky, nebo dostáváte pevnou částku podle toho, jak je to daleko a kolik stojí jízdné ve vašem kraji.

S autem je to zase trochu jinak. Firma spočítá kilometry a vynásobí je sazbou, kterou má stanovenou ve svých interních předpisech. Do žádosti napíšete značku auta, SPZ a kolik dní v měsíci obvykle do práce jezdíte. Jasně, že když máte home office dva dny v týdnu, počítá se to jinak než když dojíždíte denně.

Žádost podávejte písemně – buď klasicky na papíře, nebo přes firemní systém, pokud ho máte. Spousta firem má vlastní formulář, což vám hodně ulehčí práci. Nemusíte vymýšlet, co tam napsat, jen vyplníte políčka. Pak už jen čekáte na schválení. Obvykle to projde přes personální oddělení a někdy si to musí odklepnout i váš přímý nadřízený.

Celé je to vlastně docela jednoduché. Stačí si nachystat správné doklady, vyplnit žádost a počkat na vyřízení. A když něčemu nerozumíte, nebojte se zeptat na personálním. Jsou tam od toho, aby vám poradili.

Rozdíl mezi příspěvkem a cestovními náhradami

Mnoho z nás každý den pendluje mezi domovem a prací, a právě s tím souvisí otázka finančních příspěvků od zaměstnavatele. Jenže ne všechny příspěvky jsou stejné – a právě tady je důležité rozlišovat mezi dvěma zcela odlišnými věcmi.

Příspěvek na dojíždění je vlastně dobrovolný benefit, který vám zaměstnavatel může, ale nemusí poskytovat. Záleží čistě na něm, případně na tom, co je domluvené v kolektivní smlouvě. Žádný zákon ho k tomu nenutí. Jde o formu sociálního plnění, kterým firma pomáhá svým lidem pokrýt náklady na každodenní cestu do práce a zpátky domů. Někdo dojíždí vlakem z vedlejšího města, jiný autem z předměstí – a právě tyto běžné cesty může příspěvek částečně pokrýt.

Úplně jiná písnička jsou ale cestovní náhrady. Tady už nejde o žádnou dobročinnost ani nadstandardní benefit. Cestovní náhrady jsou zákonná povinnost zaměstnavatele, která je jasně upravená v zákoníku práce. Když vás šéf pošle na pracovní cestu mimo vaše běžné pracoviště – třeba na jednání do jiného města, na školení nebo k zákazníkovi – musí vám proplatit vzniklé náklady.

V čem je ten klíčový rozdíl? Cestovní náhrady musí zaměstnavatel poskytnout vždy, když cestujete služebně mimo své pravidelné místo výkonu práce. Nemá na výběr. U příspěvku na dojíždění je situace opačná – jde čistě o jeho rozhodnutí, často ho firmy využívají jako motivační nástroj nebo benefit v rámci vyjednávání s odbory.

Zajímavé jsou i daňové rozdíly. Cestovní náhrady v zákonné výši jsou osvobozeny od daně z příjmů a neplatí se z nich ani sociální a zdravotní pojištění. Proč? Protože nejde o příjem, ale o náhradu peněz, které jste reálně vynaložili. Příspěvek na dojíždění ale většinou zdanění podléhá, zejména pokud ho dostáváte v hotovosti. Existují sice způsoby, jak ho poskytnout daňově výhodněji – třeba formou nepeněžního benefitu – ale to už závisí na konkrétním nastavení ve vaší firmě.

Liší se i způsob, jak se tyto částky počítají. Pro cestovní náhrady existují přesně definované zákonné sazby – na stravné, ubytování, používání vlastního auta na služební cesty. Tyto sazby se pravidelně aktualizují a zaměstnavatel je musí respektovat. U příspěvku na dojíždění žádné takové limity ani předpisy neexistují. Firma si může nastavit vlastní pravidla – může přispívat podle toho, jak daleko bydlíte, jakým dopravním prostředkem jezdíte, nebo prostě dát všem stejnou částku.

Co to znamená v praxi? Zatímco na cestovní náhrady máte při služebních cestách právní nárok a můžete si ho vymáhat, příspěvek na dojíždění je nadstandardní výhoda. Zaměstnavatel ho může kdykoliv upravit nebo úplně zrušit – samozřejmě v souladu se svými vnitřními předpisy nebo kolektivní smlouvou. Je to prostě hezký bonus, který oceníte, ale není to vaše právo.

Příspěvek při práci na dálku a home office

Práce z domova se za poslední roky stala realitou pro mnoho z nás. A s ní přišly i otázky, které dřív nikoho nenapadly – co třeba s příspěvkem na cestování do práce? Když denně nemusíte naskakovát do auta nebo autobusu, dává vůbec smysl, abyste tento příspěvek dostávali?

Odpověď je vlastně docela jednoduchá. Když pracujete výhradně z domova, nárok na příspěvek na dojíždění automaticky zaniká. Není to žádná křivda – tento příspěvek byl vždycky určený na pokrytí skutečných nákladů za cestu z domova do kanceláře a zpět. Žádné cestování, žádný příspěvek. Logické, že?

Jenže počkat, to ještě neznamená, že by vám měl zaměstnavatel přestat přispívat úplně. Práce z domova totiž přináší úplně jiné náklady, na které jste možná dřív ani nemysleli. Topení běží celý den, počítač žere elektřinu, internet musí být rychlý a spolehlivý. V zimě můžete klidně zaplatit o stovky až tisíce korun víc na energiích. A to jsme ještě nemluvili o tom, že vaše domácnost prostě opotřebováváte víc než dřív.

Chytří zaměstnavatelé tohle pochopili rychle. Místo starého příspěvku na dopravu začali nabízet něco jiného – třeba paušál na provoz domácí kanceláře, příspěvek na internet nebo na pořízení pořádné židle a stolu. Koneckonců, kdo by chtěl celý den sedět u kuchyňského stolu na neudobné židli?

Zajímavé to pak je u hybridního režimu, kdy třeba dva dny v týdnu jedete do práce a zbytek týdne jste doma. Někteří zaměstnavatelé v takovém případě poskytují poměrnou část příspěvku na dopravu – tedy jen za ty dny, kdy opravdu cestujete. Zní to férově, nemyslíte?

Klíčové je, aby zaměstnavatel měl jasně nastavená pravidla a všichni o nich věděli. Nic neotráví atmosféru ve firmě víc než pocit, že někdo dostává něco jiného než vy, a nikdo vám neřekne proč. Transparentnost v těchto věcech je prostě základ.

A ještě jedna věc – různé příspěvky se liší i z hlediska daní. Zatímco jeden typ může být daňově výhodný, jiný už ne. Vyplatí se proto sledovat aktuální pravidla a nebát se zeptat, jak to vlastně funguje. Vaše peněženka vám poděkuje.

Nejčastější chyby při uplatňování příspěvku

Žádost o příspěvek na dojíždění do práce? Zdá se to jednoduché, ale praxe ukazuje něco jiného. Spousta lidí narazí na překážky, které by se daly snadno vyřešit, kdyby věděli, na co si dát pozor.

Největší problém? Špatně doložená vzdálenost mezi domovem a prací. Mnozí si myslí, že stačí napsat nějaký odhad kilometrů a hotovo. Bohužel to tak nefunguje. Úřady chtějí vidět přesnou trasu, kterou opravdu jezdíte – ne tu nejkratší podle mapy, ale tu skutečnou. Když třeba musíte objíždět kvůli uzavírce nebo proto, že přímé spojení prostě neexistuje, musíte to prokázat.

Pak jsou tu formuláře. Kolik lidí je vyplní narychlo a pošle, aniž by všechno zkontrolovali? Chybí podpis, razítko od zaměstnavatele, nebo třeba jen část osobních údajů. A co teprve když se přestěhujete nebo změníte pracoviště a zapomenete to nahlásit – pak se může stát, že pobíráte příspěvek, na který už nemáte nárok, nebo naopak dostáváte míň, než byste mohli.

Hodně lidí si taky neuvědomuje, že na příspěvek není automatický nárok. Existuje minimální vzdálenost, kterou musíte splnit – obvykle několik kilometrů. A pokud pracujete jen na částečný úvazek nebo máte nepravidelnou pracovní dobu, nemůžete čekat, že dostanete stejnou částku jako někdo na plný úvazek. Prostě to tak není.

Lhůty jsou další bolestivá kapitola. Odkládání vyřízení na poslední chvíli se vám může pěkně vymstít – můžete přijít o příspěvek za celé měsíce. A když se něco změní? Přestěhování, nové pracoviště? To musíte ohlásit hned, ne až za půl roku.

Co se týče dopravy, tam je to ještě složitější. Jezdíte autobusem a pak pokračujete vlakem? Musíte doložit obojí, včetně nákladů. A když chcete příspěvek na auto, nestačí jen říct, že se vám nechce jezdit autobusem – musíte dokázat, že veřejná doprava prostě není dostupná nebo použitelná pro váš pracovní režim.

Stačí být trochu opatrnější, všechno si ověřit a nedělat nic na poslední chvíli. Pak se vyhnete zbytečným průšvihům a dostanete, co vám patří.

Změny v legislativě pro aktuální rok

Letošní rok přinesl významné změny v pravidlech pro příspěvky na dojíždění do práce. A není se čemu divit – ceny pohonných hmot stoupají,InflInflace nám všem pěkně zatápí a stát se snaží alespoň trochu podpořit ty, kteří musí denně pendlovat za prací.

Nejvýraznější změna? Zvýšení maximální výše příspěvku. Pokud každý den trávíte hodinu nebo víc v autě či vlaku, tato úprava pro vás může znamenat znatelnou úlevu. Představte si třeba paní učitelku z malé vesnice, která dojíždí do krajského města – dřív jí příspěvek pokryl sotva polovinu nákladů, teď už je to o něco lepší. Ministerstvo práce jasně říká: práce musí být dostupná i pro lidi z menších obcí, kde prostě není tolik pracovních příležitostí.

Co se také změnilo? Uznávají se teď i jiné způsoby dopravy. Nemusíte se už nutně tlačit do přeplněného autobusu. Sdílená auta, elektrokola, carsharing – to všechno teď spadá do hry. Máte možnost si vybrat, co vám vyhovuje nejvíc. Konečně se bere v potaz, že se svět dopravy posunul dál a ekologické alternativy nejsou jen módní trend, ale smysluplná cesta vpřed.

A co daně? Tady je to zajímavé. Zaměstnavatelům se teď vyplatí příspěvek nabízet víc než dřív – mohou si ho lépe uplatnit v nákladech. Vy jako zaměstnanec zase můžete počítat s tím, že část příspěvku vám zůstane bez daně. Jinými slovy: víc peněz ve vaší peněžence. Není to skvělá motivace?

Byrokracie? Ano, ta tu pořád je, ale aspoň se zpřehlednila. Zaměstnavatelé mají teď jasno, co musí evidovat a jak to dokládat. Pravidla jsou konkrétnější – jak prokazovat vzdálenost, skutečné náklady, co dělat, když pracujete na víc místech. Méně nejasností znamená méně starostí a sporů s finančákem. A to ocení každý, kdo se někdy potýkal s tím, že úřad nepřijal dokumentaci správným způsobem.

Zkrátka, změny reagují na realitu. Na to, že doprava stojí víc, že lidé hledají flexibilnější řešení a že pravidla musí být srozumitelná. Není to revoluce, ale rozhodně krok správným směrem.

Alternativní benefity místo peněžního příspěvku

Stále více firem dnes přemýšlí nad tím, jestli klasický příspěvek na dojíždění je opravdu to nejlepší, co mohou svým lidem nabídnout. A víte co? Často zjišťují, že existují zajímavější cesty. Peněžní příspěvek na dopravu totiž není vždy ta nejefektivnější forma podpory – ani pro vás jako zaměstnance, ani pro firmu samotnou. Zatímco běžný příspěvek na cestu do práce se zdaňuje a strhávají se z něj odvody, jiné možnosti vám můžou přinést víc a přitom lépe sednou k tomu, co právě teď ve svém životě potřebujete.

Služební auto? Pro spoustu lidí je to vysněný benefit. Zvlášť když dojíždíte z vedlejšího města nebo ze vzdálenější vesnice a potřebujete mít dopravu pod kontrolou. Služební vůz navíc často můžete používat i soukromě, což je prostě něco úplně jiného než jen suchá kompenzace benzínu. Firma si může takový benefit za určitých podmínek daňově upravit a zároveň tím získává body u současných zaměstnanců i těch, které teprve chce získat.

Co takhle předplacené jízdenky na MHD nebo vlak? Tohle řešení má své kouzlo – podporujete tím ekologii a firmě to může vyjít výhodněji než posílat peníze na účet. Navíc má zaměstnavatel jistotu, že benefit skutečně využíváte k dojíždění. S dnešními elektronickými kartami je to pak hračka na správu.

A co když vlastně vůbec nemusíte každý den pendlovat? S tím, jak se rozjela práce z domova, některé firmy rovnou nabízejí možnost být pár dní v týdnu doma místo příspěvku na cestu. Když můžete pracovat třeba tři dny z domova, ušetříte nejen na jízdném, ale hlavně na čase. A ten čas, který jinak trávíte v zácpách nebo přeplněném vlaku? Ten má někdy větší cenu než jakýkoliv finanční bonus.

Moderní firmy jdou ještě dál a pouštějí se do systému, kde si sami vyberete, co vám vyhovuje. Dostanete určitý rozpočet a z nabídky si poskládáte benefity podle toho, co zrovna ve svém životě řešíte – jestli je to doprava, sport, vzdělávání nebo třeba spoření na důchod. Tahle možnost si poskládat benefity na míru je prostě něco, co lidi opravdu oceňují, protože každý z nás má jiné priority.

A nesmíme zapomenout na kola a elektrokola. Některé firmy přispívají na jejich pořízení nebo nabízejí karty na sdílené koloběžky či auta. Je to moderní, ekologické, zdravé – a navíc to dává firmě dobrou pověst jako zaměstnavateli, kterému záleží na životním prostředí i na zdraví lidí.